Většina víme o válečným stavu, který ve světě teď probíhá a který mám skoro za humny. Rozvádět to nechci, nebudu. Zatím pracuji na Letné v jednom ministerstvu a před tzv. kachličkárnou - ano, takhle hezky se přezdívá budově, kde hákuju, máme velký letenský park, dostanete se jím na Malou Stranu, k Pražskému hradu, na Anděl, na Karlák - zkrátka a dobře, všechny cesty vedou Letenskou plání. Na této pláni se po dobu mého krátkého působení ukazuje ještě jeden úkaz a to jsou nocležníci pod stromy. Tito nocležníci však nejsou bezdomovci, kteří si osídlili chráněné stromy, jsou to lidé s kufry, spacáky, dětmi. Jsou to lidi, kteří pravděpodobně utíkají před válkou a nemají nejspíš jinou možnost, pravděpodobně z kapacitních důvodů, kde jinde by se usídlili. Je teplo a tak se usalašili před kachličkárnou v letenském parku pod chráněnými stromy. Jednoho letního dne bylo okolo kachličkárny čertí dopuštění. Všude byly ohromný auta, konvoje, auta s plošinou. Tyto stroje přivezli tanky, které se poda
Asi takhle - původně měl být tento blog něco jako "zenový deník"... Nevyšlo to. Píšu tady celkem s otevřenou myslí a rebelskou mluvou o každodennosti a občas nějaké té myšlence. Pokud lpíte na spisovné češtině, opusťte ve vlastním zájmu tento web :)