Přeskočit na hlavní obsah

Proč si radši platit zubaře?

Nevím, jestli jde dneska zařídit zubařský ošetření jinak než s úplatou, ale budu předpokládat, že jsou stále zubaři, kteří jedou čistě na pojišťovnu a poskytují služby v základním penzu. 💁

Já byla u zubařky pozn. řeznice bez rukavic od svých let na základní škole. Paní zubařka mi střídavě tykala/vykala, nebrala si rukavice, někdy jí táhl z pusy oběd a návštěvy u ní, ať už byly jakýhokoliv druhu byly naprosto příšerný, nechtělo se mi k ní, vždycky mě tam něco bolelo a řekla bych, že už dávno neměla ordinovat. Leckdy mi ani neřekla, jaký zákrok mi provede a já následně chcípala bolestí po aplikaci nějakého jejího zázraku. Rentgen neznala, všechny kazy odhalovala pouhým okem a pěkně bolestivým rýpnutím do dásně nebo do zubu. Prostě hrůza a hnus. Během "ošetření" komunikovala se sestrou o všem možném a konala. Páchala jednu blbost za druhou. Jednou mi třeba vůbec neodvrtala celý kaz, hodila na to bílou plombu, kterou jsem si vydupala, protože mi nechtěla dát na zadní zub bílou plombu, protože přece 👤 zadní zuby nejsou vidět že jo..... Celkem úspěšně mi léčila stoličku na pravé straně nahoře až do té míry, že mi ji musel můj normální nový zubař vytrhnout a já platila dost peněz za nový zub. 
Úroveň ordinace a jednání byla skutečně na bodě mrazu. Sestra na pacienty pokřikovala a doktorka zrovna tak. Zubařkou tehdy byla MUDr. Hana Štíchová, která - světě div se, stále ordinuje - tedy podle infa na internetech.



Naproti tomu dnes? Nedá se to srovnat, přijdu na čas k zubaři a v ten čas mě vezme, paní sestřička přijde až ke mně, zeptá se, jestli jsem ta a ta a jdu tam na to a na to, pak mě požádá, abych si odložila a udělá mi rentgen. Pak přijdu za doprovodu sestřičky do ordinace, kde si semnou zubař podá ruku a zeptá se, jak se mám. Řekne mi, kde mám problém, co bychom měli prioritně řešit a zeptá se mě, jestli souhlasím!!! Pak se mě zeptá, jestli si přeji lokální umrtvení oblasti, kde bude vrtat. Po celou dobu se mě ptá, jestli něco bolí nebo nebolí. Když potřebuje, abych si vypláchla pusu, požádá mě, abych si vypláchla ústa. 
Neplatím málo, ale vím, za co platím. Od té doby, co jsem pod křídly tohoto zubaře, kterému s klidným svědomím udělám reklamu: Jedná se o MDDr. Jana Štíbra, který ordinuje v ulici Sportovní v Rakovníku 💓. Nové pacienty už několik let nepřijímá a já jsem mu nesmírně vděčná za to, že mi zachránil několik zubů a sám navrhl předělání černých špatně provedených plomb na bílé.

Já sama bych nikdy neměnila, vždycky bych volila péči, kterou si ráda zaplatím a  nebudu spoléhat na státem placené minimum, kterém mi zničí zuby a zadělá na nemalé zdravotní problémy. Systém, jak zdravotní, tak kolektivní není nastavený správně, jediné však, co můžu a budu dělat je to, že se budu o sebe starat. Nikdo jiný se o mě nepostará a nadáváním nic nespravím. 

Opravdovým a poctivým zubařům moc děkuji za jejich práci 💓💓💓💓💓💓🙏🙏🙏


Zdravotnictví je opravdu velké téma a kam se podíváme, tam vidíme dobré, ale i špatné zkušenosti. Někdy velký nezájem, někdy velkou míru empatie a starostlivosti. Je to všechno o lidech a o nás samých. Co si necháme líbit, to nám budou dělat. Nikdy si nenechávejte líbit něco, co je vám proti srsti, zastaňte se sebe sami, nikdo jiný za vás bojovat nebude, když něčemu nerozumíte, ptejte se, ověřujte si, že si rozumíte, že oba víte, jaký zákrok vás čeká a nestyďte se. Pokud bude lékař hrubý a nebude mít s vámi trpělivost, můžete kdykoli zákrok odmítnout. Je to vaše tělo, vaše zdraví, vaše odpovědnost, vaše bolest a vaše volba.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vlezla jsem mu do telefonu

 V práci jsme se bavily s kolegyněmi na téma přítel vs. jeho telefon, jeho sms, jeho komunikace napříč světem zábavy atd. Co mě celkem překvapilo bylo, že všechny kolegyně, se kterými jsem se o tom bavila mi řekly, že by bez váhání příteli vlezly do telefonu a přečetly si s jakýma holubičkama si píše. 👥 Už mi ale holky nedokázaly odpovědět na to, co čekají, že tam objeví. Každej člověk si píše s dalšími lidmi, píše si s nimi cokoliv, co chce a proč? Protože velmi jednoduše řečeno - může.  Pokud se holka, kluk, manžel, manželka podívá svýmu druhu do telefonu, co si jako myslí, že tam najde? Myslí si, že o ní/něm kluk/holka v každý sms básní, jako o nejlepším, co ho/ji potkalo?  Vy to děláte? Píšete s kamarádkama, jak je váš přítel úžasnej? Píšete to v každý zprávě? Když vám náhodou napíše nějaký ctitel, napíšete mu v první větě, že máte úžasného partnera a nechcete si s nikým jiným za žádnou cenu psát? 😂 Karty na stůl, já jsem taky do zpráv svýmu příteli vlezla, bylo to na začátku n

Firemní akce pod psa

Firemní akce pro náturu introverta nejsou nic, co by potřeboval k životu. Já jako čistý a zarytý býčí introvert o tom vím své. 👻 Na každé akci, kterou absolvuji počítám vteřiny až se budu moct vypařit a být někde sama. Jedině sama naberu zase sílu a energii. Větší společnost mi energii vezme a já se tam dusím. Bohužel nežiju v jednoduchém světě, kde by se lidi respektovali a tak často, hlavně v práci slyším kecy typu: "Bude se ti to moc líbit. Pojď." 😂😂😂 "Když se uvolníš, bude se ti tam moc líbit." "Tancovat musíš." "Bavit se musíš!!!" 😂😂😂😂 Ihned po vyřčení těchto slov se mi na tu akci chce daleko méně než předtím. Bohužel holt jednou dělám práci, která krapet sdružování vyžaduje a tak to  jednou za čas přežiju. Někam do kouta si sednu a poslouchám bezduchý tlachání. Snažím se nesoudit, nic neříkat, nezasahovat, nechci se ani rozčílit a nechci nikoho urazit. Tak radši neříkám nic.  A jak tak sedím a neříkám nic, lidi mají představu, že st

Co dál?

 Nějakou dobu jsem sem nenapsala doslova ani tečku a dost mě to štve. Psaní mě fakt ba. 👍 A tak - světe div se, jsem se rozhodla, že zase napíšu příspěvek, bude to takový shrnutí hlavních změn , který se za dobu mý odmlky staly a třeba i nějaká sranda. 😂😂😂 První, celkem podstatný je, že jsem změnila práci . Jelikož si nejsem vůbec jistá, jestli se mi chce říkat, kde jsem pracovala, tak to napřímo nenapíšu. Byl to jeden obrovský, strašně ošklivý barák na celkem pěkným místě na Letný. Byla jsem tam asi 3 nebo 4 měsíce a bylo to úmorný, strašný, umírající, ubíjející a frustrující. Každý den jsem tam šla s tím, že tam zapustím kořeny, že nedělám absolutně nic a že pracuju někde, kde to nemá hlavu ani patu. 👎👎 Tohle dost dobře dlouhodobě nešlo a proto jsem se rozhodla, že odejdu. Je jedno, jestli za lepším nebo za horším, prostě odejdu. Ozvalo se pár firem, u jedný jsem to dotáhla do konce a  jsem tam. Jestli si mě tam nechají nebo ne, to je ve hvězdách, ale byla bych za to opravdu r