Přeskočit na hlavní obsah

Vlezla jsem mu do telefonu

 V práci jsme se bavily s kolegyněmi na téma přítel vs. jeho telefon, jeho sms, jeho komunikace napříč světem zábavy atd. Co mě celkem překvapilo bylo, že všechny kolegyně, se kterými jsem se o tom bavila mi řekly, že by bez váhání příteli vlezly do telefonu a přečetly si s jakýma holubičkama si píše. 👥

Už mi ale holky nedokázaly odpovědět na to, co čekají, že tam objeví. Každej člověk si píše s dalšími lidmi, píše si s nimi cokoliv, co chce a proč? Protože velmi jednoduše řečeno - může. 

Pokud se holka, kluk, manžel, manželka podívá svýmu druhu do telefonu, co si jako myslí, že tam najde? Myslí si, že o ní/něm kluk/holka v každý sms básní, jako o nejlepším, co ho/ji potkalo?  Vy to děláte? Píšete s kamarádkama, jak je váš přítel úžasnej? Píšete to v každý zprávě? Když vám náhodou napíše nějaký ctitel, napíšete mu v první větě, že máte úžasného partnera a nechcete si s nikým jiným za žádnou cenu psát? 😂

Karty na stůl, já jsem taky do zpráv svýmu příteli vlezla, bylo to na začátku našeho vztahu. Nevěřila jsem jemu, sobě, našemu vztahu, nevěřila jsem ničemu a tak jsem se jednoduše podívala do zpráv na fcb. Tenkrát si mě to tak nějak samo našlo, ale to je jedno, prostě jsem se tam podívala a samozřejmě jsem z toho radost neměla. Ani vlastně nevím, proč jsem se tam koukala. Nic dobrýho mi to nepřineslo. Od tý doby jsem si řekla, že se už nepodívám nikdy svýmu příteli, ať to bude kdokoli, do telefonu nebo do jiných zpráv. Není to ani tak naivitou, ale je to tím, že se nepotřebuju utvrzovat v něčem, co vím. Tečka. 


Jelikož mě dost vyděsil názor mých kolegyň, že by se v nestřežené minutě kdykoliv podívaly s jakou holubičkou si to jejich boy píše, řekla jsem si, že napíšu takový edukativní příspěvek na téma čtení sms a trestní právo.

Milá děvčata a někteří chlapci, tím, že si přečtete bez dovolení sms zprávu nebo jinou komunikaci druhé osoby, která nepatří vám se dopouštíte trestného činu ve smyslu ustanovení § 239 odst. 1 písm. b) trestního řádu. To koukáte co? Je potřeba, abyste samozřejmě jednali úmyslně a nebyla to náhoda, kdy někde "omylem" na gauči, když někomu váš druh píše, vykloníte oko natolik, ze vidíte, co komu píše, abyste ho/ji pak mohli sjezdit a udělat mu scénu, která vám k ničemu nepomůže. To je co? Zase nespravedlnost, podíváte se svému milému nebo milé do telefonu, tam si přečtete hrubkoidní komunikaci, pravděpodobně se hodně pohádáte, možná se rozejdete a ten pitomec ta pitomka vás ještě může legálně i legitimně žalovat. Stojí to za to? 

Už slyším reakce davu, která mi bude říkat, že bych teda radši doporučovala, aby holka/kluk s touhle nevěrnicí/nevěrníkem, který má virtuální milostný poměr, ať už je to cokoliv, zůstali v naivní nevědomosti a tolerovali zálety? Moje odpověď je prostá, jednoduchá, jako sám život. Holky a kluci, pokud tušíte, že ten vztah není stoprocentní a že nejste jediná a ☝☝☝ potřebujete být jediná, zkuste si o tom s tím partnerem promluvit. Už jenom z jeho reakce zjistíte, jak se k tomu staví, nestaví. Řeč těla je vždy jasná.

Pokud partnerovi nebo partnerce nevěříte, proč s ním jste? Nevymlouvejte se na finanční důvody ani na to, že má hezké oči a Francimor od vedle, který po vás pokukuje, tak hezký oči nemá. 

Okénko pouze pro holky - kluci nečtěte 💛

Holčičky, většinou se ty tendence podezřívat chlapce z prostopášnictví týkají nás, proto tady napíšu osobní okýnko věnované přímo nám.

Holčičky, proberme se, není opravdu nutné, abychom zůstávali s někým kvůli tomu, že náš plat na zaplacení nájemného nevystačí, ani z toho důvodu, že vychovat samy děti nemůžeme a dokonce ani z toho důvodu, že tvořit pár je nějakým společenským standardem a kdo pár netvoří, půjde z kola ven. Dnes už ani není výjimkou, že kluci horšího původu jsou s holkama právě z toho důvodu, že ty holky vydělávají víc, někdy několikanásobně. 

Pokud mu děláte scény, lezete mu do sociálních sítí a do telefonu, jeho ego stoupá, má pak mylnou představu, že je žádaný a určitě s virtuální nevěrou nepřestane. Chcete mu dodávat sebevědomí? Tolik energie mu chcete dávat? Já teda ani omylem, ale nechám rozhodnutí na každé z vás. Co taky jiného, že 👿

Zamyslete se a řekněte si, jestli s tímhle pocitem chcete žít celý život. Jestli chcete cítit tu úzkost, nejistotu a jestli si pak dokážete obhájit tohodle chlapa před budoucími dětmi, které možná do vztahu přijdou. Chcete tenhle vzor pro svoje děti? Chcete, aby se jednou váš syn nebo dcera choval/chovala stejně ke své partnerce? Chcete opravdu slyšet od své dcery/syna tu otázku: Tak tohodle tátu jsi mi vybrala? Je to na vás holčičky, ale na světě běhá opravdu hodně (ano pořád je jich hodně) chlapů, kteří jsou loajální a skutečně vám dají to, co potřebujete. Tak proč to hledáte u někoho, kdo má tak podlomené sebevědomí, že si potřebuje svou zbytečnost dokazovat podváděním vás? 💛

Rozhodnutí je na vás. 

Já rozhodnutá jsem 💛


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Firemní akce pod psa

Firemní akce pro náturu introverta nejsou nic, co by potřeboval k životu. Já jako čistý a zarytý býčí introvert o tom vím své. 👻 Na každé akci, kterou absolvuji počítám vteřiny až se budu moct vypařit a být někde sama. Jedině sama naberu zase sílu a energii. Větší společnost mi energii vezme a já se tam dusím. Bohužel nežiju v jednoduchém světě, kde by se lidi respektovali a tak často, hlavně v práci slyším kecy typu: "Bude se ti to moc líbit. Pojď." 😂😂😂 "Když se uvolníš, bude se ti tam moc líbit." "Tancovat musíš." "Bavit se musíš!!!" 😂😂😂😂 Ihned po vyřčení těchto slov se mi na tu akci chce daleko méně než předtím. Bohužel holt jednou dělám práci, která krapet sdružování vyžaduje a tak to  jednou za čas přežiju. Někam do kouta si sednu a poslouchám bezduchý tlachání. Snažím se nesoudit, nic neříkat, nezasahovat, nechci se ani rozčílit a nechci nikoho urazit. Tak radši neříkám nic.  A jak tak sedím a neříkám nic, lidi mají představu, že st

Co dál?

 Nějakou dobu jsem sem nenapsala doslova ani tečku a dost mě to štve. Psaní mě fakt ba. 👍 A tak - světe div se, jsem se rozhodla, že zase napíšu příspěvek, bude to takový shrnutí hlavních změn , který se za dobu mý odmlky staly a třeba i nějaká sranda. 😂😂😂 První, celkem podstatný je, že jsem změnila práci . Jelikož si nejsem vůbec jistá, jestli se mi chce říkat, kde jsem pracovala, tak to napřímo nenapíšu. Byl to jeden obrovský, strašně ošklivý barák na celkem pěkným místě na Letný. Byla jsem tam asi 3 nebo 4 měsíce a bylo to úmorný, strašný, umírající, ubíjející a frustrující. Každý den jsem tam šla s tím, že tam zapustím kořeny, že nedělám absolutně nic a že pracuju někde, kde to nemá hlavu ani patu. 👎👎 Tohle dost dobře dlouhodobě nešlo a proto jsem se rozhodla, že odejdu. Je jedno, jestli za lepším nebo za horším, prostě odejdu. Ozvalo se pár firem, u jedný jsem to dotáhla do konce a  jsem tam. Jestli si mě tam nechají nebo ne, to je ve hvězdách, ale byla bych za to opravdu r