Moje každodenní srandy a šprýmy

 V práci jsme se bavily s kolegyněmi na téma přítel vs. jeho telefon, jeho sms, jeho komunikace napříč světem zábavy atd. Co mě celkem překvapilo bylo, že všechny kolegyně, se kterými jsem se o tom bavila mi řekly, že by bez váhání příteli vlezly do telefonu a přečetly si s jakýma holubičkama si píše. 👥 Už mi ale holky nedokázaly odpovědět na to, co čekají, že tam objeví. Každej člověk si píše s dalšími lidmi, píše si s nimi cokoliv, co chce a proč? Protože velmi jednoduše řečeno - může.  Pokud se holka, kluk, manžel, manželka podívá svýmu druhu do telefonu, co si jako myslí, že tam najde? Myslí si, že o ní/něm kluk/holka v každý sms básní, jako o nejlepším, co ho/ji potkalo?  Vy to děláte? Píšete s kamarádkama, jak je váš přítel úžasnej? Píšete to v každý zprávě? Když vám náhodou napíše nějaký ctitel, napíšete mu v první větě, že máte úžasného partnera a nechcete si s nikým jiným za žádnou cenu psát? 😂 Karty na stůl, já jsem taky do zpráv svýmu příteli vlezla, bylo to na začátku n

 Nedávno jsem viděla hodně pěkný film. Je to columbijský film a nejedná se o žádnou telenovelu nebo film pro dospělé. Na ČSFD  La cara oculta (2011) | ČSFD.cz (csfd.cz)  ho najdete pod názvem právě La cara oculta, což někteří překládají jako skrytá tvář nebo tvář za zrcadlem. U obou názvů vím proč se film tak překládá a vy to za nedlouho budete vědět taky. 👻 Film začíná scénou, kde vidíte, že mladá žena namlouvá vzkaz svému příteli, ve které se s ním loučí, nic moc konkrétního neříká, jen se dovídáme, že něco moc neklape a holčina zkrátka balí kramle a jede zpátky, odkud přišla. V dalších minutách vidíme, jak přítel trpí a najde si novou holčinu, která je podle mého názoru hodně podobná právě té, která se s ním na pásce loučila. V domě, kde kluk bydlí vidíme ožahavé scény, kdy se milují před zrcadlem, kluk hledá holčiny prsa, což není vůbec jednoduché, ale zdá se, že je nakonec najde. Vidíme nespočet dospěláckých poloh a slyšíme troubení jelenů. Po sportovním zážitku si jde holčina vy

Jezdím po schůzkách a sem tam rozdám firemní dárky jako díkec za spolupráci. Na tom asi  není nic zvláštního. Ve firmě, kde teď funguju jsou ty dárky celkem fajn, většinou hodně luxusní vína, který by neměly nikoho urazit. Pokud samozřejmě víno pije. Když nepije, má celkem fajn dárek pro někoho pod stromeček. 👏🌲 A někdy dostanu něco na oplátku. Nebudu tady psát o pěkných dárcích, ale o těch, na které jen tak nezapomenu a i dnes si říkám. Proč? 🙎 Hodně úsměvné dárky jsou velké visací kalendáře, který bych si nepověsila ani na záchod nebo do místnosti, kam vůbec nechodím. Když jsou tam fotky krajin nebo profi fotky, tak to není tak zlý, ale už jsem dostala i kalendář, na kterém byl dvanáctkrát vyfocen majitel společnosti v nejrůznějších pozicích. Například za stolem, jak přemýšlí, v kuchyňce, jak pije kávu a přemýšlí, na ulici, jak telefonu a přemýšlí nebo na konferenci, jak přednáší a u toho přemýšlí. Nevěděla jsem, co s takových skvostem dělat. Jestli ho mám rovnou vyhodit, podložit