Nějakou dobu jsem sem nenapsala doslova ani tečku a dost mě to štve. Psaní mě fakt ba. 👍
A tak - světe div se, jsem se rozhodla, že zase napíšu příspěvek, bude to takový shrnutí hlavních změn, který se za dobu mý odmlky staly a třeba i nějaká sranda. 😂😂😂
První, celkem podstatný je, že jsem změnila práci. Jelikož si nejsem vůbec jistá, jestli se mi chce říkat, kde jsem pracovala, tak to napřímo nenapíšu. Byl to jeden obrovský, strašně ošklivý barák na celkem pěkným místě na Letný. Byla jsem tam asi 3 nebo 4 měsíce a bylo to úmorný, strašný, umírající, ubíjející a frustrující. Každý den jsem tam šla s tím, že tam zapustím kořeny, že nedělám absolutně nic a že pracuju někde, kde to nemá hlavu ani patu. 👎👎 Tohle dost dobře dlouhodobě nešlo a proto jsem se rozhodla, že odejdu. Je jedno, jestli za lepším nebo za horším, prostě odejdu. Ozvalo se pár firem, u jedný jsem to dotáhla do konce a jsem tam. Jestli si mě tam nechají nebo ne, to je ve hvězdách, ale byla bych za to opravdu ráda. 🙏
Čeho jsem si všimla ihned, když jsem vzala za dveře malý soukromý firmy, že tady jsou lidi aktivní, průbojní, pracovití, čas nehraje moc velkou roli, jsou chytří, značně probraní. Kdo není chytrý, vzdělaný, nemá praxi a všech 5 pohromadě, ten tam není a to se mi zatraceně líbí. Šéfové jsou naprosto báječní, zatím k nim vzhlížím s neuvěřitelnou pokorou - což se u mě opravdu často nevidí.
Jak často říkám svým přátelům a rodině - žiju svůj sen, alespoň po pracovní stránce. Když aspoň tři strany životních opor fungujou, je to fajn - to jsem si nevymyslela, to nás učili na kurzu psychoterapie 😂
Další, celkem fajn je, že jsem konečně oficiálně titulovaný manažer a můžu si psát titul i za jméno a taky že ho tam narcisticky a egoisticky píšu, dokud mě to nepřestane bavit. V práci jsem s tím trochu (hodně) trapná, ale dokážu s tím žít a vím, že mě to za čas pustí a všechno zas bude dobrý. Celkem nepřekvapivou zprávou je, že budu studovat zcela určitě dál. Jaksi mi ten život bez vzdělání a studia nedává smysl a mý druhý alma mater doktorský program ještě nespustili. Nezbývá mi tedy nic jiného než začít usilovat o inženýrský titul. Cha cha cha. 💪
Přijde mi, že chvástání bylo dost, tak teď bych ráda uvedla jedno nudný poznání a doporučení starý Jany - když někde nejsi spokojenej, odejdi, když chceš něco dokončit, dokonči to, když nevíš, co máš v nějaký situaci (vztahu, rodině, přáteli) dělat a nevíš, co vlastně chceš, nedělej nic. To jsou rady do života co? Jednou je budu prodávat na Karláku hned vedle malíře velkých nosů a malých krků. 💓
Jo a hele - s oslavou 30. narozenin se stala taková zvláštní věc, zmoudřela jsem a už nejsem tak nakakávací, jako jsem byla. Což je děsivý, protože to zavání skutečnou dospělostí. Ale asi už to bylo potřeba. Cha cha cha. 👽💀👀
Samozřejmě s 30 nepřišlo jenom tohle a teď to bude strašně nudný, takže tenhle odstavec klidně přeskoč - šup, shift šipka dolů, případně křížek vpravo nahoře - možná bych přijala do svýho života psa 😂🐶🐵🐴 Asi jste čekali něco jinýho 🐄, na to taky jednou přijde, až budou ty správný podmínky (ať už je to cokoliv), ale psíčka bych si asi přála. Nějakýho malinkýho pejsánka, kterýho budu nosit v kabelce, dám mu rockerský obojek a růžový obleček, budu mu říkat Norbert nebo Kein, nebo jiný pěkný jméno. Ale nechci to uspěchat - pejsek není víkendovka, je to na víc let a chce to péči a případný hlídání, který si nemyslím, že bych měla někde jistý. No - dobrý, těch sladkejch řečiček bylo dost.
Abychom to shrnuli - mám skvělou práci, žiju v nádherným bytě v úžasným městě, moje rodina je skvělá, jsem zdravá a vlastně šťastná. Někdy to má škraloupy, ale ty pozitiva převažují. :)
Snad se zas brzy ozvu a když ne, tak je mi pořád tak dobře, jako teď 💋💗💅😊😊😊
Komentáře
Okomentovat