Dneska je 17.listopad, velkej den pro demokracii a pro to, abychom si mohli veřejně pustit hubu na špacír , aniž by nás za to někdo hned zavřel (dokud se to někde veřejně neprovalí a nenafoukne do obřích rozměrů). A jak si tak sedím doma, čumím z okna na mlhu a říkám si, kdy odvezu auto do servisu, tak si tak přemýšlím o tom, kdy jsem se v práci opravdu pobavila . Většinou jsem se teda totálně naštvala, pak si měřila tlak, jestli mě ve třiceti nenavštíví nějaká stopka a pak, když si vlezla do kádě s ledem (obrazně řečeno), tak jsem se zplna hrdla zasmála. A říkám si, že když jsem se bavila já, tak byste se třeba mohli bavit taky . Tak! Jak by řekl prasák Saudek - bavte se 😀😀😀 PS (některé příběhy nejsou jen z mojí dílny, ale i z dílen mých kolegů). 1. Zpoždění podle plánu 👀 IT mají administrovat hlavní stranu , aby pojištěnci přesně věděli, jaká je nyní záloha na zdravotní pojištění. Rozkaz od vedení zněl jasně - v prosinci 2020 to tam prostě bude viset . - v červenci 2019 zadáv
Asi takhle - původně měl být tento blog něco jako "zenový deník"... Nevyšlo to. Píšu tady celkem s otevřenou myslí a rebelskou mluvou o každodennosti a občas nějaké té myšlence. Pokud lpíte na spisovné češtině, opusťte ve vlastním zájmu tento web :)