Nedávno mi jeden člověk podíval hodně pěkný příběh. Povídal ho s takovým entuziasmem, zápalem, slzami v očích, že jsem si řekla, že něco takovýho na svém blogu prostě chci. 💛
Šestiletý chlapec jezdí každý prázdniny k babičce vlakem. Vždy ho doprovází rodiče, kteří ho v pořádku zavedou k babičce, pak nastoupí zpátky na vlak a celou cestu jedou zpátky.
Chlapec jednoho předprázdninového rána přijde za tatínkem a říká:" Tati, já bych chtěl zkusit jet sám vlakem za babičkou."
"Jsi ale ještě malý a cesta je dlouhá." řekne tatínek.
"To nevadí, já to zkusit chci."
"Tak dobře.", tatínek si na chvíli odběhne, za chvíli se vrátí a přijde s přeloženým lístkem v ruce, který mu strčí do kapsy. "Kdyby bylo nejhůř" řekne tatínek po té, co lístek chlapci zastrčí do kapsy.
Chlapec tedy nasedne sám do vlaku, usadí se do kupé a vlak se rozjede. Všude okolo je spousta cizích lidí, dívají se na něj, že je tak malý a jede sám. Chlapec dostane přirozeně strach.
Protože je pro něj nejhůř, strčí ruku do kapsy a vyloví lístek, který mu tam strčit tatínek. Na lístku je napsáno:
"Jsi moc šikovný a odvážný a kdyby bylo nejhůř, jsme v posledním vagónu."
Komentáře
Okomentovat