Přeskočit na hlavní obsah

Kdo to najde?


 Včera jsem měla něco jako šprýmové okénko se svým bossem v práci. Smála jsem se až do večera a dneska jsem si řekla, že tady nějakou přeformulovanou verzi uvedu, ať se i vy můžete smát až do večera nebo až do neděle a nebo víte co? Smějte se, jak dlouho chcete. Třeba vůbec 😂

Ten příběh se stal někdy v 21. století a byl z prostředí našeho soudnictví, kdy české soudy, pokud už píšou nějaký rozhodnutí, tak je to celkem dlouhý elaborát, ve kterém jsou uvedeny všechny podstatné okolnosti, které soud vedly k tomu, že rozhodl tak, jak rozhodl. Je tam například porovnání s jinou zemí, výcuc z komentáře, zhodnocení, jestli je žaloba podaná včasně, jaký metody soud použil a tak. A tenhle soudce (asistent), který vypracovával rozsudek v části odůvodnění to vypracoval na 68 stran. Prý to jinak nešlo - chápu. Někdy to prostě fakt nejde... 

Tomuhle pisateli se to samotnému zdálo too much (příliš) a tak si udělal takový šprým. Na stranu 67 zhruba doprostřed napsal větu ve smyslu: KDO TO DOČTE AŽ SEM, MÁ U MĚ FLAŠKU DIPLOMATICA, VOLEJTE NA TELEFON 123 456 789. (pozn. napsal to ve stejném formátu jako ostatní text a malými písmeny.)

Co myslíš, čtenáři? Zavolal mu někdo? A kdy?

Nebudu vás napínat.

Případ prošel odvolacím řízením, spis se vrátil na prvoinstanční soud ke změně rozhodnutí, následně případ prošel dovolacím řízením na vrchním soudě. Nikdo nikde. Případ přezkoumával jako poslední Evropský soud, který potvrdil výsledek Nejvyššího správního soudu. Dejme tomu, že to dotyčný rozhodnutí četlo třeba 50 lidí... nikdo nevolal. (Jasně, napadne vás, že někdo prostě tu flašku nechce, proto nevolá).

Za 5 let telefon: "Dobrý den, já jsem tady na straně 67 našla telefonní číslo a že mi dáte flašku, když to dočtu až sem"

Asistent soudce, ze kterého se mezitím stal čekatel na post soudce byl vyděšený a ptal se:" Paní a kdo vy jste?"

"Já pracuju v archivu Nejvyššího soudu a scenuju spisy do elektronický podoby před skartem."

Takže ano - člověk, který nemá právnický vzdělání, člověk, kterýmu by mohl být celej spis u zadele, člověk, který denně nascanuje stovku papírů si toho všiml 😁😁😁

Pani dostala flašku. 


P. S. možná to taky vyzkouším

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vlezla jsem mu do telefonu

 V práci jsme se bavily s kolegyněmi na téma přítel vs. jeho telefon, jeho sms, jeho komunikace napříč světem zábavy atd. Co mě celkem překvapilo bylo, že všechny kolegyně, se kterými jsem se o tom bavila mi řekly, že by bez váhání příteli vlezly do telefonu a přečetly si s jakýma holubičkama si píše. 👥 Už mi ale holky nedokázaly odpovědět na to, co čekají, že tam objeví. Každej člověk si píše s dalšími lidmi, píše si s nimi cokoliv, co chce a proč? Protože velmi jednoduše řečeno - může.  Pokud se holka, kluk, manžel, manželka podívá svýmu druhu do telefonu, co si jako myslí, že tam najde? Myslí si, že o ní/něm kluk/holka v každý sms básní, jako o nejlepším, co ho/ji potkalo?  Vy to děláte? Píšete s kamarádkama, jak je váš přítel úžasnej? Píšete to v každý zprávě? Když vám náhodou napíše nějaký ctitel, napíšete mu v první větě, že máte úžasného partnera a nechcete si s nikým jiným za žádnou cenu psát? 😂 Karty na stůl, já jsem taky do zpráv svýmu příteli vlezla, bylo to na začátku n

Firemní akce pod psa

Firemní akce pro náturu introverta nejsou nic, co by potřeboval k životu. Já jako čistý a zarytý býčí introvert o tom vím své. 👻 Na každé akci, kterou absolvuji počítám vteřiny až se budu moct vypařit a být někde sama. Jedině sama naberu zase sílu a energii. Větší společnost mi energii vezme a já se tam dusím. Bohužel nežiju v jednoduchém světě, kde by se lidi respektovali a tak často, hlavně v práci slyším kecy typu: "Bude se ti to moc líbit. Pojď." 😂😂😂 "Když se uvolníš, bude se ti tam moc líbit." "Tancovat musíš." "Bavit se musíš!!!" 😂😂😂😂 Ihned po vyřčení těchto slov se mi na tu akci chce daleko méně než předtím. Bohužel holt jednou dělám práci, která krapet sdružování vyžaduje a tak to  jednou za čas přežiju. Někam do kouta si sednu a poslouchám bezduchý tlachání. Snažím se nesoudit, nic neříkat, nezasahovat, nechci se ani rozčílit a nechci nikoho urazit. Tak radši neříkám nic.  A jak tak sedím a neříkám nic, lidi mají představu, že st

Co dál?

 Nějakou dobu jsem sem nenapsala doslova ani tečku a dost mě to štve. Psaní mě fakt ba. 👍 A tak - světe div se, jsem se rozhodla, že zase napíšu příspěvek, bude to takový shrnutí hlavních změn , který se za dobu mý odmlky staly a třeba i nějaká sranda. 😂😂😂 První, celkem podstatný je, že jsem změnila práci . Jelikož si nejsem vůbec jistá, jestli se mi chce říkat, kde jsem pracovala, tak to napřímo nenapíšu. Byl to jeden obrovský, strašně ošklivý barák na celkem pěkným místě na Letný. Byla jsem tam asi 3 nebo 4 měsíce a bylo to úmorný, strašný, umírající, ubíjející a frustrující. Každý den jsem tam šla s tím, že tam zapustím kořeny, že nedělám absolutně nic a že pracuju někde, kde to nemá hlavu ani patu. 👎👎 Tohle dost dobře dlouhodobě nešlo a proto jsem se rozhodla, že odejdu. Je jedno, jestli za lepším nebo za horším, prostě odejdu. Ozvalo se pár firem, u jedný jsem to dotáhla do konce a  jsem tam. Jestli si mě tam nechají nebo ne, to je ve hvězdách, ale byla bych za to opravdu r