Přeskočit na hlavní obsah

Noťas !!

💻😁

Všechny moje problémy, který mě odrazují od začátku volný nohy a chudých let se určitě vyřeší tím, že si koupim nový noťas. 

Klasik se určitě chytne za pleš, vyvalí oči a zeptá se: "Jájo, ty jako nemáš noťas? Ty nulooo!" 😂

Jako takhle, noťas mám, je to takový věčně horký, věčně hučící dědeček, který se občas sám vypne, občas sám zapne (což je teda děsivější než ta první varianta) a podle mě hrubým odhadem tak 5 let blbne baterka. Takže, pokud nemám noťas ve zdroji (my ajťáci řikáme ve šťávě), tak noťak alias kmet nefakčí. 

Už když jsem končila v předchozí práci, kde jsem měla noťas na 80% pro soukromý účely a 20% pro pracovní jsem si tu krabičku z trubadury celkem oblíbila a zjistila jsem, že nejvíc práce (správný markeťák by řekl: zkrátka nej píárko udělam jenom po cofíšopech). jsem udělala na cestách vlakem a sezením v kavárnách a taky jsem samozřejmě empirickou metodou a kvalitativním výzkumem zjistila, že mě ta práce takle v terénu celkem ba (pozn.red. vůbec netuším, jaký slang mají markeťáci, protože znám 0 kusů z nich. Pokud se tento příspěvek zakutálí k někomu, kdo třeba marketing někdy viděl - z dálky, tak ať se nezlobí a s klidem v duši si řekne: Je to kráva, ničemu nerozumí 💛).

P.S. žádný kvalitativní ani kvantitativní výzkum jsem nedělala, empirický data nemám

Ale ať už se dostanu k jádru pudla - jak by řek..... ne - už se na to vyprdnu.

Zkrátka, chci si koupit noťas, lap tom, přenositelnou bedničku z trubadury a mám strach... Strach z toho, že vyberu nějaký křáp, který pak za svitu měsíce a křiku opilců na Náplavce pošlu jako toho Plaváčka po Vltavě. Tak jsem si řekla: "Jájo, nebuď labuť, pročti si recenze a vybereš si hned."

No jo, vy si řeknete, recenze, ty mi poradí, recenze, zde jsem člověkem... ale, porovnávali jste si někdy recenze s tím, jak lidi běžně mluví? Podle recenzí to totiž vypadá, že každý druhý, kdo hodnotí notebooky je kvantový fyzik a nejlepší jeho kámoš byl Stephen Hawking. 👀

Většina lidí celkem konkrétně uvádí, že notebook, jehož název ani neumím vyslovit natož napsat splňuje veškeré čekané i nečekané a že již, když byl ten daný respondent malým respondentem, tak už snil o tom, jak bude jako velký respondent držet v náručí tento notebook. Tady jsem se například dočetla, jak jsou respondenti nadšeni z toho, že si ten daný obchod vybrali a jak byli všichni na prodejně milí, vyzařovala z nich láska, recyklovali odpadky a při odchodu všichni sborem křičeli: "DĚKUJEME ZA NÁKUP PANE MATĚJI." Což se u internetového obchodu neděje často, to tedy rozhodně ne. ☝

Pojala jsem tedy trochu podezření, že Matěj vykoupil všechny internetové obchody a tam, kde se k němu chovali face to face slušně, tam dal fakt dobrou a hodně profi recenzi a tam, kde mu neotevřeli internetové dveře, tam napsal, jak je zklamán z celého týmu, jak nedostal lízátko a jak ho ještě teď tlačí na hrudi, když si na ten zážitek vzpomene. 

Ihned mi došlo, že Matěj a jemu podobní nebudou moji kámové, ze kterých bych si mohla vzít nějaký příklad a jejich recenze brát vážně. A tak už 14 dní hledám nějaký ten notebook a má trochu strach, že neseženu takový, abych si byla na sto pro jistá, že koupím dobře a že bude ta krabička z trubadury splňovat alespoň základní specifika. Náročná nejsem. Vlastně potřebuju jenom otevírací dvě destičky, z nichž na jedné můžu psát a té druhé uvidím, co píšu. Nic víc, nic míň. 💻

Pokud se nebudu moct delší dobu rozhodnout, nezbyde mi nic jiného, než kontaktovat pana Matěje a zajít s ním do toho fajnovýho internetovýho obchodu, který tak chválí. I já chci mít náladu jako pan Matěj.

Lovu zdrar 👿



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vlezla jsem mu do telefonu

 V práci jsme se bavily s kolegyněmi na téma přítel vs. jeho telefon, jeho sms, jeho komunikace napříč světem zábavy atd. Co mě celkem překvapilo bylo, že všechny kolegyně, se kterými jsem se o tom bavila mi řekly, že by bez váhání příteli vlezly do telefonu a přečetly si s jakýma holubičkama si píše. 👥 Už mi ale holky nedokázaly odpovědět na to, co čekají, že tam objeví. Každej člověk si píše s dalšími lidmi, píše si s nimi cokoliv, co chce a proč? Protože velmi jednoduše řečeno - může.  Pokud se holka, kluk, manžel, manželka podívá svýmu druhu do telefonu, co si jako myslí, že tam najde? Myslí si, že o ní/něm kluk/holka v každý sms básní, jako o nejlepším, co ho/ji potkalo?  Vy to děláte? Píšete s kamarádkama, jak je váš přítel úžasnej? Píšete to v každý zprávě? Když vám náhodou napíše nějaký ctitel, napíšete mu v první větě, že máte úžasného partnera a nechcete si s nikým jiným za žádnou cenu psát? 😂 Karty na stůl, já jsem taky do zpráv svýmu příteli vlezla, bylo to na začátku n

Firemní akce pod psa

Firemní akce pro náturu introverta nejsou nic, co by potřeboval k životu. Já jako čistý a zarytý býčí introvert o tom vím své. 👻 Na každé akci, kterou absolvuji počítám vteřiny až se budu moct vypařit a být někde sama. Jedině sama naberu zase sílu a energii. Větší společnost mi energii vezme a já se tam dusím. Bohužel nežiju v jednoduchém světě, kde by se lidi respektovali a tak často, hlavně v práci slyším kecy typu: "Bude se ti to moc líbit. Pojď." 😂😂😂 "Když se uvolníš, bude se ti tam moc líbit." "Tancovat musíš." "Bavit se musíš!!!" 😂😂😂😂 Ihned po vyřčení těchto slov se mi na tu akci chce daleko méně než předtím. Bohužel holt jednou dělám práci, která krapet sdružování vyžaduje a tak to  jednou za čas přežiju. Někam do kouta si sednu a poslouchám bezduchý tlachání. Snažím se nesoudit, nic neříkat, nezasahovat, nechci se ani rozčílit a nechci nikoho urazit. Tak radši neříkám nic.  A jak tak sedím a neříkám nic, lidi mají představu, že st

Co dál?

 Nějakou dobu jsem sem nenapsala doslova ani tečku a dost mě to štve. Psaní mě fakt ba. 👍 A tak - světe div se, jsem se rozhodla, že zase napíšu příspěvek, bude to takový shrnutí hlavních změn , který se za dobu mý odmlky staly a třeba i nějaká sranda. 😂😂😂 První, celkem podstatný je, že jsem změnila práci . Jelikož si nejsem vůbec jistá, jestli se mi chce říkat, kde jsem pracovala, tak to napřímo nenapíšu. Byl to jeden obrovský, strašně ošklivý barák na celkem pěkným místě na Letný. Byla jsem tam asi 3 nebo 4 měsíce a bylo to úmorný, strašný, umírající, ubíjející a frustrující. Každý den jsem tam šla s tím, že tam zapustím kořeny, že nedělám absolutně nic a že pracuju někde, kde to nemá hlavu ani patu. 👎👎 Tohle dost dobře dlouhodobě nešlo a proto jsem se rozhodla, že odejdu. Je jedno, jestli za lepším nebo za horším, prostě odejdu. Ozvalo se pár firem, u jedný jsem to dotáhla do konce a  jsem tam. Jestli si mě tam nechají nebo ne, to je ve hvězdách, ale byla bych za to opravdu r