Přeskočit na hlavní obsah

Mně radši nevolej :D

😁 

Před psaním jsem se úspěšně dosmála a můžu začít psát. Juhůů. 👀

Před nedávnem jsem rozeslala několik CV a na nějakých serverech jsem o sobě dala vědět, aby lidstvo vědělo, že hledám džob. Poslala jsem CV i do Komerčky na jedno takový nudný oddělení, ale řekla jsem si, že je možná pro mě lepší než dlažba alespoň nějaká prozatimní práce.

Dobrý, CV letí a paní volá. Už si zase nepamatuju jméno tý paní, ale můžeme jí třeba říkat paní Tupá. Samozřejmě je to první jméno, které mě napadlo a nemá to nic společného s charakterem postavy. Ale lautr vůbec nic. 😀

Jája: "Jája, dobrý den." 

Tupá: "Tupá, Komerčka, dobrý den, dovolala jsem se správně paní Jáje?"

Paní mě začíná štvát hned, jak zvednu telefon. Jestli něco nesnáším, tak to, když se představím a někdo si ověřuje, jestli fakt volá s tou, která se mu právě představila. Jo... v tomhle jsem trochu maniak, vím o tom a nedělám nic proto, abych to změnila.

Jája: "Paní Tupá, já jsem se Vám představila, když jsem přijala hovor a ano, jsem Jája."

Tupá: "Paní Jájo, já vám volám ohledně pracovní příležitosti u nás v Komerčce. Trvá ještě Váš zájem?"

Teď bych si to mohla trošku přikrášlit, ale napíšu to tak, jak to bylo. Čtenáři, uvědom si, že jsem teď byla opravdu ve vytočené a bojovné náladě. Proto byl další osud rozhovoru takový, jaký byl.

Jája: "Jelikož jsem CV s motivákem poslala včera, tak ano, můj zájem stále trvá."

Tupá: "Výborně. Potřebuji se Vás zeptat na pár otázek ohledně pracovní příležitosti včelka mája ve včelím úlu. "

Jája: "Mám na vás 15 minut."

Tupá: "Dobře. Zeptám, se máte nějaké zkušenosti s pylováním květin a komunikace s královnou?"

Jája: "Vy nemáte můj životopis?"

Tupá: "Mám, ale chci s vámi komunikovat."

Jája: "V životopise celkem jednoznačně svoje zkušenosti uvádím. Více než 5 let mám zkušenosti s pylováním květin a komunikace s královnou."

Tupá: "Výborně. Děkuji. Ještě se zeptám, v životopise máte uvedenou adresu Medvědí hřbet, ale tady ten úl je v Praze. Nebude vám to vadit?"

Jája: "V životopise mám přechodný pobyt."

Tupá: "Aha, takže Jelení úl.?

Jája: "Ne, v životopise mám napsanou Prahu."

Tupá: "Paní Jájo, děkuji Vám za rozhovor. A budu Vás kontaktovat s dalším postupem."

Jája: "Ani nemusíte. Na shledanou."

👿

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vlezla jsem mu do telefonu

 V práci jsme se bavily s kolegyněmi na téma přítel vs. jeho telefon, jeho sms, jeho komunikace napříč světem zábavy atd. Co mě celkem překvapilo bylo, že všechny kolegyně, se kterými jsem se o tom bavila mi řekly, že by bez váhání příteli vlezly do telefonu a přečetly si s jakýma holubičkama si píše. 👥 Už mi ale holky nedokázaly odpovědět na to, co čekají, že tam objeví. Každej člověk si píše s dalšími lidmi, píše si s nimi cokoliv, co chce a proč? Protože velmi jednoduše řečeno - může.  Pokud se holka, kluk, manžel, manželka podívá svýmu druhu do telefonu, co si jako myslí, že tam najde? Myslí si, že o ní/něm kluk/holka v každý sms básní, jako o nejlepším, co ho/ji potkalo?  Vy to děláte? Píšete s kamarádkama, jak je váš přítel úžasnej? Píšete to v každý zprávě? Když vám náhodou napíše nějaký ctitel, napíšete mu v první větě, že máte úžasného partnera a nechcete si s nikým jiným za žádnou cenu psát? 😂 Karty na stůl, já jsem taky do zpráv svýmu příteli vlezla, bylo to na začátku n
Okomentovat
Další informace

Firemní akce pod psa

Firemní akce pro náturu introverta nejsou nic, co by potřeboval k životu. Já jako čistý a zarytý býčí introvert o tom vím své. 👻 Na každé akci, kterou absolvuji počítám vteřiny až se budu moct vypařit a být někde sama. Jedině sama naberu zase sílu a energii. Větší společnost mi energii vezme a já se tam dusím. Bohužel nežiju v jednoduchém světě, kde by se lidi respektovali a tak často, hlavně v práci slyším kecy typu: "Bude se ti to moc líbit. Pojď." 😂😂😂 "Když se uvolníš, bude se ti tam moc líbit." "Tancovat musíš." "Bavit se musíš!!!" 😂😂😂😂 Ihned po vyřčení těchto slov se mi na tu akci chce daleko méně než předtím. Bohužel holt jednou dělám práci, která krapet sdružování vyžaduje a tak to  jednou za čas přežiju. Někam do kouta si sednu a poslouchám bezduchý tlachání. Snažím se nesoudit, nic neříkat, nezasahovat, nechci se ani rozčílit a nechci nikoho urazit. Tak radši neříkám nic.  A jak tak sedím a neříkám nic, lidi mají představu, že st
Okomentovat
Další informace

Co dál?

 Nějakou dobu jsem sem nenapsala doslova ani tečku a dost mě to štve. Psaní mě fakt ba. 👍 A tak - světe div se, jsem se rozhodla, že zase napíšu příspěvek, bude to takový shrnutí hlavních změn , který se za dobu mý odmlky staly a třeba i nějaká sranda. 😂😂😂 První, celkem podstatný je, že jsem změnila práci . Jelikož si nejsem vůbec jistá, jestli se mi chce říkat, kde jsem pracovala, tak to napřímo nenapíšu. Byl to jeden obrovský, strašně ošklivý barák na celkem pěkným místě na Letný. Byla jsem tam asi 3 nebo 4 měsíce a bylo to úmorný, strašný, umírající, ubíjející a frustrující. Každý den jsem tam šla s tím, že tam zapustím kořeny, že nedělám absolutně nic a že pracuju někde, kde to nemá hlavu ani patu. 👎👎 Tohle dost dobře dlouhodobě nešlo a proto jsem se rozhodla, že odejdu. Je jedno, jestli za lepším nebo za horším, prostě odejdu. Ozvalo se pár firem, u jedný jsem to dotáhla do konce a  jsem tam. Jestli si mě tam nechají nebo ne, to je ve hvězdách, ale byla bych za to opravdu r
Okomentovat
Další informace