Přeskočit na hlavní obsah

Víra aneb Jája filozofem

 Je to pocit? Je to touha? Je to přání? Je to vědění? Co je to víra? 

Co se děje v člověku, který věří? Může věřit v něco vně, může věřit v sebe nebo něco hluboko uvnitř?

Co to je ta víra? Maže se na chleba? Je to vrozené? Věřit? Zachrání tě víra? Spasí tě víra? Co znamená, že tě víra má spasit? Má tě zachránit? Ale před čím tě má víra zachránit? Před sebou? Před něčím, co sis sám přitáhl? Před něčím, co máš prožít? Nebo před tím, co prožít nemáš? Když to prožít nemáš, proč bys měl před tím být chráněn?

Jsem víra, jsem Bůh, jsem božská částice v zrnku hrachu, říká Laoc´ - jsem cesta, jsem Bůh a jsem co jsem. 

Pokud nevíš, miluj, pokud nevíš, miluj Boha, miluj sebe, věř ve víru - říká Ruiz. 

Co je to ta víra? Je to dodávání si sebevědomí, sebehodnoty, zodpovědnosti, sebeuvědomí svých silných stránek? Co je to ta víra, když ji každý má a viděl-li ji - jak vypadala? Jak ta víra vypadá? Má nějakou podobu? Když položíme ruce do kajícného gesta, vyvolá to v nás víru? 

Můžeme vidět, že někteří lidé drží křížek a modlí se, věří, posílají svou motlitbu k Bohu, dívají se skrz zavřené oči do sebe, nebo zvednou své oči nahoru. Tam nahoře je taky Bůh? Tak za zavřenýma očima je víra? Když držím křížek, mám víru? Když křížek nemám, nemám víru? 

Proč se tomu říká víra? Je i vírou to, že člověk si je jist, že o něj bude postaráno a vše dobře dopadne? 

Je víra i to, když člověk obrací svou víru ve vyšší princip?

Věřící lidé mají víru a ateisté ne? Pokud ateista jde do kostela, stane se z něj věřící? Má ten barák takovou moc? Udělá z bezvěrce věřícího? Je důležité projevovat víru, ať už je to cokoliv jen na určitém místě, v určitý čas a v určité náladě? Nebo můžu věřit kdykoliv, kdekoliv a v cokoliv chci. 

Týká se víra jen lidí? Nebo je ten rozsah širší? Týká se všech bytostí? Co je to bytost? Je to bytí? Je odrazem toho, co dýchá? Co žije? A co se bere jako život? 

Co je to život? Můžeme mluvit o životě jako takovém na planetě Zemi nebo životě jednotlivce. Můžeme taky mluvit o životě rodiny. Každý člen jedné rodiny má svůj vlastní život, pak život té dané rodiny nebo je to naopak? Když uvažujeme o životě jednotlivce a užším slova smyslu se ubereme jen na člověka - kdy začíná život? S prvním nádechem? S narozením? Nebo početím? Nebo daleko dřív? Už tehdy, kdy se člověk jako spermie ocitne u muže ve varlatech? Už tam je život? 

Věří spermie v to, že budou moci oplodnit vajíčko a narodit se? Myslí spermie? Je ve spermii genetická informace? Může si žena vírou přitáhnou tu nejvhodnější spermii pro svoje vajíčko? Kolik neznámých je potřeba naplnit, aby vznikl život?

Je to víra nebo je to život, co je důležité? Je život důležitý pro víru? Je víra důležitá pro život?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

A není to málo, Antone Pavloviči?

Včera úspěšně skončilo první kolo prezidentských voleb.  Volby dokáží celkem slušně rozdělit rodiny, přátele, kolegy. Každý má svého kandidáta a každý má důvody, na základě kterých je právě ten jeden kandidát nejlepším kandidátem ze všech kandidátů.  (Kdo spočítá, kolikrát jsem v tomto příspěvku napsala slovo kandidát, tomu koupím pivo). 💣💥 Jak se mám rozhodnout? Jakého finálního kandidáta z těch, kteří zbyli, volit?  Ráda bych řekla, že je to jedno, ale není. I když lidé říkají, že prezident je "pouze" člověk reprezentující národ. Já vám nevím, mně tam to slovo "jenom" prostě nesedí, ale budiž... pro mě je prezident právě člověk, který reprezentuje navenek národ. Jak se říká krásným příslovím, že ryba smrdí od hlavy, tak tady to pasuje jako zadek na hrnec.  Těžko se pak vysvětluje, že ne všichni mluví jenom sprostě a jsou stále v lihu jako dosavadní prezident, dost těžko se vysvětluje, že nejsme všichni více ležící než sedící a tak dále. Zkrátka na reprezentaci z...