Poslední dobou se často ptám sama sebe, co chci, co potřebuju, kam si přeji jít a co potřebuje moje tělo, duše a tak podobně. Je fajn občas taky poslouchat sama sebe a svoje vlastní volání než to, co se děje okolo. A řekla jsem si, což si takhle udělat příspěvek o pokecu se sebou, který vedu v případech, kdy například jdu na pohovor a potřebuji se uvolnit, být sama sebou, vystupovat přirozeně a zároveň se snažit udělat alespoň trochu dobrý dojem :)
A jak to tedy dělám - instructions here:
1. Ukotvení a koncentrace:
Sednu si na židli, vypnu telefon, vypnu notebook, zavřu oči, zklidním mysl a zaměřím svou pozornost na svůj dech.
Vnímám, jak studeny vzduch vstupuje do mého těla a teplý vystupuje ven.
Myšlenky jsou klidné a plují, nevěnuji myšlenkám pozornost, nesoudím je, nebojuji s nimi, neodporuji ji, jen je nechám projít hlavou.
Když dýchám, v duchu si při nádechu říkám: nadechuji potřebné a při výdechu: vydechuji nepotřebné. Záměrně se vyhýbám slovům jako dobré, špatné, raději volím slova jako potřebné, nepotřebné, zdravé, nezdravé, prospěšné, neprospěšné.
Toto dechové a uvolňující cvičení dělám do té doby, než jsem zcela uvolněná a koncentrovaná.
Někdy mi to trvá 5 minut, někdy se uvolňuji 20 minut a někdy je moje mysl tak rozhašená, že je potřeba toto cvičení na chvíli opustit, udělat si pár cviků (dřepy, kliky s koncentrovaným dýcháním) a poté se vrátit ke cvičení ukotvování a koncentrace.
2. Pokec
Jsem člověk, který potřebuje věci vidět napsané nebo namalované, proto si k ruce beru tužku a papír a píšu si:
Před pohovorem
1. Jak se teď cítím?
- jsem nervózní a cítím nejistotu
2. Jak se nervozita a nejistota ve mně projevuje?
- nervozita se u mě projevuje tím, že mám stáhnuté břicho, studené ruce, roztěkanou mysl a často okno
- nejistota se projevuje tak, že mě napadá, jestli mám na pohovor vůbec chodit, jestli jsem dost erudovaná a etablovaná na tu pozici, na kterou se hlásím, jestli se třeba při pohovoru nezaseknu nebo nebudu vědět, jak odpovědět, mám pozici horkosti v hlavě, knedlíku v krku a přepadá mě úzkost
3. Co pro tebe znamená ten pohovor?
- je to pro mě pokec s lidmi o mně a o práci, kterou bych mohla dělat
4. Máš všechny kompetence pro to, abys uspěla?
- většinu mám zcela určitě
5. Co se stane, když se zasekneš?
- budu se cítit nepříjemně, začnu se červenat, budu cítit horkost na hrudníku a započne ticho
6. Můžeš udělat něco pro to, aby, když se zasekneš, ses cítila stále příjemně?
- mohla bych se zklidnit, nadechnout se a vydechnout a navázat tam, kde jsem se zasekla
7. Jaký máš pocit, když si představíš, že to takhle uděláš?
- mnohem klidněji
8. Říkala jsi, že nebudeš vědět, jak odpovědět. Co bys mohla udělat, když nebudeš vědět, jak odpovědět?
- mohla bych říct, že potřebuji čas na rozmyšlenou na tuto otázku
9. Je to pro tebe reálné?
- závisí to na tom, jak zásadní otázka bude a jaká časová dotace na pohovor bude
10. Je ještě něco dalšího, co bys mohla udělat, když nebudeš vědět odpověď?
- můžu jednoduše říct, že nevím, jak odpovědět, protože nemám s touto otázkou zkušenosti a že se ráda na problematiku podívám po pohovoru a ráda odpovím případně dodatečně, pokud to je pro personalistku nebo komisi reálně
11. Jak se cítíš, když si představíš, že bys takhle odpověděla?
- cítím se hodně uvolněně a příjemné
:)
Komentáře
Okomentovat