Přeskočit na hlavní obsah

Sbohem a šáteček

"Končím" řekla jsem v pondělí své nadřízené. Prvně mě brala vážně, asi jsem to opravdu vážně poprvé řekla.
Čekala jsem úlevu, čekala jsem, že z práce poletím na obláčku, že mi všichni v metru budou gratulovat, že přijede Šiva na Hanumannovi a dá mi kus hory s bylinkami. Ne - nic z toho se nestalo. Bylo mi i snad hůř.
Ani ne z toho, že od května budu v jiném práci, budu mít nové kolegy, nové zážitky, nový plat, budu jezdit na jinou stanici metra nebo tramvaje, ale z toho, že bude změna a já a změny leckdy nejdeme dohromady. Co už - změna je přece život. A tak vítám změnu ve svém životě. Jedno vím jistě, je to cesta a ať bude jakákoliv, je správná.
Věřím celou svou bytostí, že mě čeká hojnost, laskavost, milí kolegové, báječný plat a super pracovní místo.

Věřím, že se o mně Vesmír postará 💖

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

A není to málo, Antone Pavloviči?

Včera úspěšně skončilo první kolo prezidentských voleb.  Volby dokáží celkem slušně rozdělit rodiny, přátele, kolegy. Každý má svého kandidáta a každý má důvody, na základě kterých je právě ten jeden kandidát nejlepším kandidátem ze všech kandidátů.  (Kdo spočítá, kolikrát jsem v tomto příspěvku napsala slovo kandidát, tomu koupím pivo). 💣💥 Jak se mám rozhodnout? Jakého finálního kandidáta z těch, kteří zbyli, volit?  Ráda bych řekla, že je to jedno, ale není. I když lidé říkají, že prezident je "pouze" člověk reprezentující národ. Já vám nevím, mně tam to slovo "jenom" prostě nesedí, ale budiž... pro mě je prezident právě člověk, který reprezentuje navenek národ. Jak se říká krásným příslovím, že ryba smrdí od hlavy, tak tady to pasuje jako zadek na hrnec.  Těžko se pak vysvětluje, že ne všichni mluví jenom sprostě a jsou stále v lihu jako dosavadní prezident, dost těžko se vysvětluje, že nejsme všichni více ležící než sedící a tak dále. Zkrátka na reprezentaci z...