"Aspoň bude nějaká sranda" řekla jsem si a odmáčkla jsem přihlášku na husitskou teologii na Karlovku.
Jsem velmi pragmatická, proto jsem si samozřejmě seznam předmětů začala číst až po tom, co jsem zaplatila správní poplatek a přihlásila se ke studiu. Zjistila jsem, že většina předmětů je psána nějakým Bohem (už je to tady) zapomenutým jazykem nebo že jsem si možná překlikla čtení stránky do jazyka zahynulých obrů.
No, kdybych říkala, že jsem zcela v pohodě a jsem si zcela jistá, co dělám, hodně bych lhala, ale Marťa Vikča Kopecká to tady vystudovala a teď je za vodou. Má hezké fotky na Instagramu a napsala si Deník farářky, tak co bych já nemohla že jo.
Bystrý čtenář si dobrou minutu klade celkem důležitou otázku: "Proč že se Jana na studium teologie dala?" no přece protože se snaží najít nějaké málo bolestivé cesty k psychoterapeutickému výcviku a bez nějakého humanitního oboru jí do zadele kopnou a na výcvik jí nevezmou. Takže se dá hrdě na teologii, protože co si budem... oni ti farářníci byli přeci jen takovým tím předskokanem životních koučů a psychoterapeutů a zaříkávačů koní a tak.
A taky, to že se někam přihlásím, ještě že jo neznamená, že mě tam vezmou a nebo, že to dostuduju.
Už teď se vidím, jak tam netrpělivě sedím s těmi budoucími mnichy a mniškami a jeptiškami a říkáme si, co a jak a jestli si koupíme po cestě kalich nebo si vypíchneme oko, abychom následovali Žižku. Už se vidím, jako Honza Hus v Kostnici, jak budu kázat a probouzet v lidech rebelství a novou energii, už se vidím, jak obléknu svaté roucho a to na mě shoří, už se vidím, jak navrhnu roucho z oceli, aby mi neshořelo a už se hlavně vidím, jak vypadnu z této společnosti, kde zažívám samé utrpení a jsem tady jenom kvůli penězům.
Tož hlavu vzhůru a studiu zdar že jo :)
Komentáře
Okomentovat