Přeskočit na hlavní obsah

Ať žije smutek a apatie

 Energie na bodě nula, dostáváš z dynamického a polodynamického cyklu do fáze útlumu. Jsi taková bez chuti a bez zápachu, věčně unavená, na józe neudržíš rukama stabilitu. Některé asány jsou neproveditelné a ty víš, že je to v pořádku. Stejně, jako příroda opouští na podzim sluníčko a energii a přechází do období útlumu a šeda, tak i ty přecházíš z období, kdy máš energie na rozdávání do období, kdy bys nejraději jen ležela, četla si, spala a moc nemluvila. 

Přechod z dynamické fáze do této kreativní, tedy předmenstruační, fáze je pro mě snad nejhorší. Cítím se opravdu hodně slabě, citlivě, kriticky vůči okolí a hodně zpomaleně. Vyjít kopec je v tuto dobu opravdu vrcholem mé fyzické aktivity, nejsem odolná vůči dementním poznámkách některých mých pseudopřátel typu: "Musíš se namotivovat. Je to jen kopec, to zvládneš. Tys došla na nádraží, tak to je pecka." Tyhle poznámky jsou samozřejmě nevhodný během všech fází cyklu, ale v tuto dobu mi jsou nejméně u prdele.

Věřím na karmu a vím, že tahle neplecha se těm pseudolidem vrátí, ale jak už jsem uvedla, v toto období je pro mě fakt těžký se přes to přenést a čerpat svou vnitřní sílu s vysoké inteligence a uprdelismu.

Taky není divu, že během této fáze mě nejvíc štve práce, štve mě, kde a jak bydlím, štve mě toho spousta a samozřejmě v této fázi nejvíc. Štve mě, když sedím ve vlaku a někdo z pasažerů, které karma ještě nenašla, vystoupí z kupé a nezavře dveře. Takže dveře pak lítají a bouchají. V tuto dobu jsem taky hodně citlivá na všelijaký vzruchy a silný zvuky.

Většinou v tuto dobu mám zvláštní obsesi v jídle, aniž bych nijak závratně přemýšlela o tom, co mi daná potravina dá nebo nedá. Prostě vidím housku a marmeládu a přijdu mi to jako fajn nápad to sníst. So I do it. Že mi je potom blbě a jsem nafouklá je věc druhá.

V tuto dobu nejsem trpělivá a hodně mě štvou pitomý otázky druhých. Hlavně lidí, kterým jako vazal poskytuji službu v práci.. no poskytuju službu, teda těm lidem, který žalujeme. Jsou stejně blbý neustále, ale během tohoto období mě to štve asi nejvíc. Taky je pravda, že nejvíce stížností jsou na mě právě v tomto období. Což je mi cudně řečeno u zadele :)

Jedu zrovna z jógy a jsem polochcíplá. Sedím a tupě koukám, podepisuju žaloby, odpovídám na nicneříkající e-maily a snažím se, abych nebyla moc nepříjemná, abych nepsala hned první větu, kterou mám na jazyku a abych nebyla tolik paranoidní, drzá a namyšlená. 

Výhodou tohoto období zároveň i je, že si dovolím být chcíplá a nepříjemná, schovám se někam, kde mě nikdo nenajde a přečkám tohle období do reflektivní fáze - tedy fáze menstruační, kdy jsem první den na zabití a ostatní dny jsem připravena vrhnout se do všech  cvičení a všech challenge.

Smutnění zdar ✌

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

A není to málo, Antone Pavloviči?

Včera úspěšně skončilo první kolo prezidentských voleb.  Volby dokáží celkem slušně rozdělit rodiny, přátele, kolegy. Každý má svého kandidáta a každý má důvody, na základě kterých je právě ten jeden kandidát nejlepším kandidátem ze všech kandidátů.  (Kdo spočítá, kolikrát jsem v tomto příspěvku napsala slovo kandidát, tomu koupím pivo). 💣💥 Jak se mám rozhodnout? Jakého finálního kandidáta z těch, kteří zbyli, volit?  Ráda bych řekla, že je to jedno, ale není. I když lidé říkají, že prezident je "pouze" člověk reprezentující národ. Já vám nevím, mně tam to slovo "jenom" prostě nesedí, ale budiž... pro mě je prezident právě člověk, který reprezentuje navenek národ. Jak se říká krásným příslovím, že ryba smrdí od hlavy, tak tady to pasuje jako zadek na hrnec.  Těžko se pak vysvětluje, že ne všichni mluví jenom sprostě a jsou stále v lihu jako dosavadní prezident, dost těžko se vysvětluje, že nejsme všichni více ležící než sedící a tak dále. Zkrátka na reprezentaci z...