Přeskočit na hlavní obsah

1. Udělej si pořádek

 Překážky, cíl, sen. Okolo toho teď právě chodíš a říkáš si, že se přece nemáš koncentrovat na překážky, ale na ten cíl a na to, čeho chceš dosáhnout. Výborně to popisuje Simon Sinek v jedné své motivační speak, když popisuje situaci, kterou zažil se svým přítelem v parku. Simon s friendem jsou parkem a vidí transparent: Bagety zdarma. Jdou si tedy pro bagety zdarma a přijdou k místu, kde se tyto bagety se šunkou a sýrem zdarma vydávají. Friend se podívá na Simona a říká:"Simone, ta fronta, těch lidí. Tam nepůjdu", Simon se podívá na frienda a říká "Bagety zdarma". "No jo, ale ta fronta je příliš dlouhá". Simon ukáže směrem k pultu s bagetami "Bagety zdarma". "Ano, ale podívej se na tu frontu." pokrčí rameny friend a ukáže na frontu. Simon jde k pultu s bagetami, nakloní se mezi dvěma lidmi přes pult, vezme dvě bagety a spěchá s friendovi. "Bagety zdarma". Celá tato historka mi dává velkou pointu a to takovou, že bych se neměla soustředit na překážky, ale na to, co chci. Jasně, překážky přijdou a jsou důležité a potřebné, ale i přesto, já nechci vidět překážku, ale ten cíl, ten sen, za kterým kráčím královstvím nebeským (včera jsem poslouchala podcast s Martinou Viktorií Kopeckou a trochu mi v ústech zůstala její slova). 

Co je tedy první, co si zadáš za úkol na cestě k podnikání? První, co jsem si naordinovala je pořádek. Pořádek na stole, pořádek ve všech PC, pořádek v telefonu. Chci vědět, kde do mám. Chci mít vše v pořádku založené a chci mít zkrátka přehled, pořádek a mít u sebe potřebné věci, které skutečně potřebuji a je nezbytné je mít.

Prvním, místě, kde jsem začala pořádek aplikovat byl pracovní PC, kde jsem si prošla složky a smazala nepotřebné dokumenty, stažené dokumenty, vyřízené dokumenty, které už nikdy nepoužiji a studenské dokumenty, seminární práce a podobné. Co mě taky celkem zaujalo bylo, že mám k jedné věci několik shodných složek, kam jsem si zakládala různé dokumenty, které však odpovídaly všem několika složkám. Tady jsem celkem nekompromisně udělala z těch několika složek jednu funkční složku. Dále jsem si přepisovala složky tak, abych na první dobrou věděla, kde co mám. Z plochy jsem si vymazala věci, které vůbec nepoužívám a mám je tam ze zvyku. Dále jsem si stejný pořádek udělala v telefonu a v osobním PC. Ohledně papírů a dokumentů, které mám ve fyzické podobě doma a v práci jsem si stanovila, že budu mít vše v pákových nebo kroužkových pořadačích v košilkách. 

Tento krok je pro mě hodně důležitý,protože pokud se vydám cestou podnikání, je důležité podnikání zcela odlišit od mých osobních věcí, složek a zkrátka mít věci, které s podnikám budou souviset pod kontrolou. Také nechci mít jen jeden druh zájmu, ale chci pracovat na vícero projektech a proto je pořádek skutečně důležitou částí a předkrokem před vykročením do světa businessu a svého snu. 

Dalšími kroky, až dokončím pořádek je určitě naplánování podnikatelského záměru a vytvoření určitého přístupu nebo programu a mého desatera, kterého se při podnikání budu řídit a které si budu připomínat. Dále si chci udělat nějakou počáteční rozvahu, kam si zapíšu předpokládané výdaje a zdroje krytí (plán pro zdroje krytí). Dále chci naplánovat webové stránky, které ale budou podle mě, striktně podle mě a kde budu psát i blog. Chci si na Instagramu začít budovat příspěvky zaměřené na ovlivnění orgánů v měsících, čakry a jejich čištění a posílení, na psychosomatiku a psychické příčiny nemocí. Mám moc velkou chuť si sem vše zapisovat, abych až se jednou ohlédnu, jak jsem začínala mohla mít představu, v jaké situaci jsem byla a jaké kroky jsem podnikla. 

Dále si myslím, že by můj podrobný rozpis plánu mohl pomoci dalším lidem, kteří tápou stejně jako já. A taky je možné, že můj plán nebude funkční a bude potřeba ho změnit a i to může pomoci lidem, kteří budou tápat a budou chtít plán :)

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vlezla jsem mu do telefonu

 V práci jsme se bavily s kolegyněmi na téma přítel vs. jeho telefon, jeho sms, jeho komunikace napříč světem zábavy atd. Co mě celkem překvapilo bylo, že všechny kolegyně, se kterými jsem se o tom bavila mi řekly, že by bez váhání příteli vlezly do telefonu a přečetly si s jakýma holubičkama si píše. 👥 Už mi ale holky nedokázaly odpovědět na to, co čekají, že tam objeví. Každej člověk si píše s dalšími lidmi, píše si s nimi cokoliv, co chce a proč? Protože velmi jednoduše řečeno - může.  Pokud se holka, kluk, manžel, manželka podívá svýmu druhu do telefonu, co si jako myslí, že tam najde? Myslí si, že o ní/něm kluk/holka v každý sms básní, jako o nejlepším, co ho/ji potkalo?  Vy to děláte? Píšete s kamarádkama, jak je váš přítel úžasnej? Píšete to v každý zprávě? Když vám náhodou napíše nějaký ctitel, napíšete mu v první větě, že máte úžasného partnera a nechcete si s nikým jiným za žádnou cenu psát? 😂 Karty na stůl, já jsem taky do zpráv svýmu příteli vlezla, bylo to na začátku n

Firemní akce pod psa

Firemní akce pro náturu introverta nejsou nic, co by potřeboval k životu. Já jako čistý a zarytý býčí introvert o tom vím své. 👻 Na každé akci, kterou absolvuji počítám vteřiny až se budu moct vypařit a být někde sama. Jedině sama naberu zase sílu a energii. Větší společnost mi energii vezme a já se tam dusím. Bohužel nežiju v jednoduchém světě, kde by se lidi respektovali a tak často, hlavně v práci slyším kecy typu: "Bude se ti to moc líbit. Pojď." 😂😂😂 "Když se uvolníš, bude se ti tam moc líbit." "Tancovat musíš." "Bavit se musíš!!!" 😂😂😂😂 Ihned po vyřčení těchto slov se mi na tu akci chce daleko méně než předtím. Bohužel holt jednou dělám práci, která krapet sdružování vyžaduje a tak to  jednou za čas přežiju. Někam do kouta si sednu a poslouchám bezduchý tlachání. Snažím se nesoudit, nic neříkat, nezasahovat, nechci se ani rozčílit a nechci nikoho urazit. Tak radši neříkám nic.  A jak tak sedím a neříkám nic, lidi mají představu, že st

Co dál?

 Nějakou dobu jsem sem nenapsala doslova ani tečku a dost mě to štve. Psaní mě fakt ba. 👍 A tak - světe div se, jsem se rozhodla, že zase napíšu příspěvek, bude to takový shrnutí hlavních změn , který se za dobu mý odmlky staly a třeba i nějaká sranda. 😂😂😂 První, celkem podstatný je, že jsem změnila práci . Jelikož si nejsem vůbec jistá, jestli se mi chce říkat, kde jsem pracovala, tak to napřímo nenapíšu. Byl to jeden obrovský, strašně ošklivý barák na celkem pěkným místě na Letný. Byla jsem tam asi 3 nebo 4 měsíce a bylo to úmorný, strašný, umírající, ubíjející a frustrující. Každý den jsem tam šla s tím, že tam zapustím kořeny, že nedělám absolutně nic a že pracuju někde, kde to nemá hlavu ani patu. 👎👎 Tohle dost dobře dlouhodobě nešlo a proto jsem se rozhodla, že odejdu. Je jedno, jestli za lepším nebo za horším, prostě odejdu. Ozvalo se pár firem, u jedný jsem to dotáhla do konce a  jsem tam. Jestli si mě tam nechají nebo ne, to je ve hvězdách, ale byla bych za to opravdu r