Přeskočit na hlavní obsah

Je to v tobě!

 Síla, dynamika, odhodlanost, vnější svět. To je teď fáze, kterou si procházím a kterou mám moc ráda, zároveň nerada. Jak píše Miranda Gray v Cyklické ženě, pasuje to na mě naprosto přesně. Přesně v tuto fázi jsem hodně výkonnostně zaměřená, celkem jednoduše se oprostím od velkých zamyšlených témat a jsem jak se říká nad věcí. V tuto fázi cyklu mi jde nejlépe cvičit těžké asány v józe, vydržím dlouho u nějaké činnosti a jsem nabytá hodně dynamickou energií. V tomto období mám chuť běhat, skákat, dělat vylomeniny a jsem celkem neúnavná. 

Tato fáze trvá většinou týden, někdy kratší dobu než týden a někdy o pár dní delší dobu než týden. 

V tuto fázi cítím hodně mužskou výkonnostní energii. Nedělá mi problém pracovat i 10 hodin za den, nedělá mi problém se po těžkém dni v práci vrhnout na velký úklid a večer se hříšně pomilovat s partnerem. Na všechno mám hodně energie. Je to energie příjemná, dráždivá, neúnavná a taky krátká.

Čím víc se naciťuji na svůj cyklus, tím víc si vážím toho, jak perfektně jsem nastavená, jak bezvadně funguje moje tělo, jak je dokonalá moje křivka energie a jak je důležité být v souladu sama se sebou každou vteřinu svého bytí. Každou fázi cyklu zvládnu a dělám věci jiné. Například v tuto dobu, tedy ve fázi dynamické, která je po menstruaci a je to fází předovulační jsem na tom energicky, silově nejlépe. Nejhůře jsem na tom však s empatií, špatně se mi komunikuje s lidmi a jsem zaměřená opravdu na ten individuální výkon, ale už ne na nějaké dlouhé povídání na téma psyché a podobně. 

V tuto dobu mě také nikterak zvlášť nebaví číst knihy s duchovní tématikou nebo osobním rozvojem. V tuto dobu mě baví dokumenty o Hrdelních zločinech v Československu, četba Panoptika sexuálních vražd a začínání nových projektů. Je to taková fáze rychlého a silného rozjezdu. Fáze blbnutí, hraní si, odvahy a opravdu čisté mužské energie, která se projevu právě v tom několikrát zmíněném výkonu a vnitřní síle. 

V tuto fázi není prakticky nic problém. Zadej mi úkol a já ho bez keců splním, sice trochu v rychlejší a méně promyšlené podobě, pravděpodobně se ani na splnění s nikým neporadím, ale dám to.

Taky je důležité si říct, že kdybych v tuto fázi chtěla napsat fejeton na téma ženské spirituality, tak to nedám. Ne proto, že bych o tom nic nevěděla, ale proto, že jsem opravdu hodně zaťatá do vnějšku a zřejmě by tato kniha vypadala jako motto Wima Hoffa: Dejchej zmrde! a to by žádná žena asi zcela neocenila a já upřímně taky ne. Každopádně v tuto dobu můžu zajišťovat základnu pro podnikání. Můžu dělat to nudné byrokratické zakotvení, můžu jít na úřad a požádat o obnovení živnosťáku. Můžu dělat prostě všechno důležité a tím myslí důležité pro mužskou energii. 

Od té doby, co se zajímám o rozvoj jak z vnějšího zdroje a tím myslím knihy, tak cítím, jak je opravdu důležité se zajímat i rozvoj vnitřně, tím myslím sebe a svůj rozvoj a to, co skutečně potřebuji já bez ohledu na to, jak by něco být mělo nebo nemělo. Knihy, semináře, psychologická videa a audiotéka mi dali návod, dali mi řešení, dali mi možnosti, jak můžu to či ono řešit a dělat. Po dočtení přišlo to důležité, totiž to, co je opravdu podstatné a to je můj skutečný rozvoj. Můj rozvoj, ne podle knih, ale se základnou knih se zabývat tím, co je mým skutečným rozvojem, co je mnou, kde jsem já a co je pro mě určující mě. Kde je to usebrání se do sebe, kde je to být u sebe, sama sebou a se sebou? 

To je teď to důležité a je důležité každou vteřinu mého života sama sebou být. Nemusíš to říkat světu, buď prostě sama sebou, tvoř, mluv, tanči v souladu sama se sebou. Žij v souladu se sebou.

To, co všechno znám, ať je to dynamická fáze, ať je to ženské téma, ať je to moje silné přesvědčení, že dosáhnu velkých věcí, je jen podstava pro něco. Pro něco, co přijde v jakékoliv pro mě důležité podobě.

Víra. Sebedůvěra. Odvaha. Sebejistota.

Lokah samastah sukhino bhavantu. 

💚💪😁 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Vlezla jsem mu do telefonu

 V práci jsme se bavily s kolegyněmi na téma přítel vs. jeho telefon, jeho sms, jeho komunikace napříč světem zábavy atd. Co mě celkem překvapilo bylo, že všechny kolegyně, se kterými jsem se o tom bavila mi řekly, že by bez váhání příteli vlezly do telefonu a přečetly si s jakýma holubičkama si píše. 👥 Už mi ale holky nedokázaly odpovědět na to, co čekají, že tam objeví. Každej člověk si píše s dalšími lidmi, píše si s nimi cokoliv, co chce a proč? Protože velmi jednoduše řečeno - může.  Pokud se holka, kluk, manžel, manželka podívá svýmu druhu do telefonu, co si jako myslí, že tam najde? Myslí si, že o ní/něm kluk/holka v každý sms básní, jako o nejlepším, co ho/ji potkalo?  Vy to děláte? Píšete s kamarádkama, jak je váš přítel úžasnej? Píšete to v každý zprávě? Když vám náhodou napíše nějaký ctitel, napíšete mu v první větě, že máte úžasného partnera a nechcete si s nikým jiným za žádnou cenu psát? 😂 Karty na stůl, já jsem taky do zpráv svýmu příteli vlezla, bylo to na začátku n

Firemní akce pod psa

Firemní akce pro náturu introverta nejsou nic, co by potřeboval k životu. Já jako čistý a zarytý býčí introvert o tom vím své. 👻 Na každé akci, kterou absolvuji počítám vteřiny až se budu moct vypařit a být někde sama. Jedině sama naberu zase sílu a energii. Větší společnost mi energii vezme a já se tam dusím. Bohužel nežiju v jednoduchém světě, kde by se lidi respektovali a tak často, hlavně v práci slyším kecy typu: "Bude se ti to moc líbit. Pojď." 😂😂😂 "Když se uvolníš, bude se ti tam moc líbit." "Tancovat musíš." "Bavit se musíš!!!" 😂😂😂😂 Ihned po vyřčení těchto slov se mi na tu akci chce daleko méně než předtím. Bohužel holt jednou dělám práci, která krapet sdružování vyžaduje a tak to  jednou za čas přežiju. Někam do kouta si sednu a poslouchám bezduchý tlachání. Snažím se nesoudit, nic neříkat, nezasahovat, nechci se ani rozčílit a nechci nikoho urazit. Tak radši neříkám nic.  A jak tak sedím a neříkám nic, lidi mají představu, že st

Co dál?

 Nějakou dobu jsem sem nenapsala doslova ani tečku a dost mě to štve. Psaní mě fakt ba. 👍 A tak - světe div se, jsem se rozhodla, že zase napíšu příspěvek, bude to takový shrnutí hlavních změn , který se za dobu mý odmlky staly a třeba i nějaká sranda. 😂😂😂 První, celkem podstatný je, že jsem změnila práci . Jelikož si nejsem vůbec jistá, jestli se mi chce říkat, kde jsem pracovala, tak to napřímo nenapíšu. Byl to jeden obrovský, strašně ošklivý barák na celkem pěkným místě na Letný. Byla jsem tam asi 3 nebo 4 měsíce a bylo to úmorný, strašný, umírající, ubíjející a frustrující. Každý den jsem tam šla s tím, že tam zapustím kořeny, že nedělám absolutně nic a že pracuju někde, kde to nemá hlavu ani patu. 👎👎 Tohle dost dobře dlouhodobě nešlo a proto jsem se rozhodla, že odejdu. Je jedno, jestli za lepším nebo za horším, prostě odejdu. Ozvalo se pár firem, u jedný jsem to dotáhla do konce a  jsem tam. Jestli si mě tam nechají nebo ne, to je ve hvězdách, ale byla bych za to opravdu r